Jak SUPEROBCHODNÍCI pracují s odmítnutím [2. díl]

V prvním díle jste se mohli dočíst 3 způsoby, jak SUPEROBCHODNÍCI pracují s odmítnutím. Neberou odmítnutí vážně, připraví si reakce, jak budou na případné odmítnutí reagovat a udržují si emoční odstup tzn. nenechají se odmítnutím ovlivnit a srážet si s ním sebevědomí.

Co tedy ti SUPEROBCHODNÍCI používají v dalších 3 případech?

1. Nepřijímají odmítnutí osobně

SUPEROBCHODNÍCI ví, že „Toto není o nich. Pro odmítajícího by mohli být jakýkoli jiný obchodník.“ Chápou, že odmítnutí není zaměřeno na jejich osobu. Místo toho může být důvodem odmítnutí např. nesprávné načasování, špatná zkušenosti s předchozími obchodními zástupci, obchodní podmínky, hospodářské výzvy, a dokonce špatná nálada z „domácích“ důvodů.

2. Jsou zaměření na obchodní cíl

Primárním cílem SUPEROBCHODNÍKŮ je prodej na co nejvyšší úrovní bez ohledu na to, jak na ně bude reagovat okolí. Jejich „muška“ je zaměřená na právě vykonávaný úkol/cíl pro který se snaží najít oporu v názorech „influencerů“, „opinion leaderů“, v informacích o produktu/službě, historických faktech, současných trendech či trendech budoucích. Poté se zaměří na schopnost daného cíle přežít v reálném světě, nebo se snaží pochopit cíle kupujícího a podobně.  Odmítnutí je pro ně jen jedna z možností v celém obchodním procesu.  Bez ohledu na možné problémy se soustředí pouze na obchodní cíl, a ne na použitá slova.

3. Vědí předem, že budou úspěšní

SUPEROBCHODNÍCÍ ví co jejich zákazník potřebuje, co chce a co nabízí. Načasování, přesnost a vlastní provedení jsou jejich cestou k úspěchu. Proaktivně pozitivní přístup je pro ně automatismem.  To vše snižuje pravděpodobnost střetu s odmítnutím.

Mátě některé z výše uvedených návyků? Jak pracujete s odmítnutím vy?